Modlitba živého růžence v Boskovicích

Modlitba růžence

"Nikdo tomu nerozumí, je to pořád dokola, dobrý jen tak pro starý ženský, mnoha slovy se modlí jen pohané, nedá se u toho soustředit, trvá to dlouho, nic rozumného z toho nekouká, studenty tím jenom odrazujeme, každý toho má plný zuby, zkrátka možná je to i hřích tohle udržovat nebo dokonce zavádět, tenhle relikt do naší doby přece určitě nepatří, no a tak..."

Úvodní text jsou slova Martina Kvapilíka, autora uvedené publikace a jsou jeho osobním svědectvím, jak dlouho mu trvala cesta k pochopení modlitby růžence. Ani přesně nevím, kde se u nás tato malá knížka vzala, ale najednou jsem ji uviděla ležet na poličce, tak jsem po ní sáhla a vybírám několik myšlenek, o kterých autor říká - na co jsem přišel a co mi předtím nikdo neřekl:

  1. Není to žádná křesťanská povinnost. Křesťan se nemusí modlit růženec. Jediná skutečně závazná osobní modlitba mimo mši svatou je modlitba, kterou nás naučil přímo náš Pán - Otčenáš. Jak říká sv. Tomáš Akvinský, Otčenáš obsahuje vše, za co se máme modlit, a ještě vtom správném pořadí. Jenže růženec je modlitba prosebná a rozjímavá a učí nás sjednotit se s Kristem, takže není moc chytré ji opomíjet. Učí naše srdce i rozum. Stále znovu a znovu se sjednocujeme s důležitými momenty Ježíšova života. Proto Jan Pavel II. říká, že růženec je evangelium ve zkratce. A funguje i jako prosebná modlitba, když své rozjímání o životě Ježíše Krista zaměříme - obětujeme na určitý úmysl.
  2. Není to žádné opakování. Opakujeme biblické verše v modlitbě Zdrávas Maria proto, abychom udrželi myšlenky u Ježíšova života - u konkrétního tajemství jeho života. Tedy text Zdrávas Maria má jediný účel - vracet naše myšlenky stále znovu a znovu zpět k Ježíšovu životu. Je to jakési "mentální pozadí" modlitby. Slova jsou jen podkladem k tomu, aby naše představivost neutíkala od tématu a my se dokázali soustředit.
  3. Není to primárně společná modlitba, tj. pro více lidí. Pokud máte problém s růžencem, první se jej naučte modlit o samotě. Až po čase zkuste modlitbu s někým dalším - manželkou nebo manželem, s přáteli, s rodiči nebo dětmi. Až se člověk díky praxi naučí při růženci soustředit na tajemství, které se právě modlí, je potom možné modlit se také při řízení v autě, při přípravě jídla, při opakujících se činnostech v práci a doma, při čekání na zastávce tramvaje či metra, na rušné ulici, ve vlaku.
  4. Nerozjímat o něčem jiném, než je biblické tajemství. Jan Pavel II. mluví o významu růžence jako o rozjímání o Ježíšově životě. Ideální je přečíst si úryvek Evangelia, který mluví o rozjímavé scéně např. o Ježíšově křtu v Jordánu. Potom si tu scénu v tichu a mlčení představit. A prožívat spolu s lidmi tu scénu tak, jako bychom tam byli také a dívali se zblízka. Slovy Jana Pavla II. "Ohlášení tajemství, a pokud je to možné, současné vystavení obrazu, který je představuje, je něco jako otevření scény, na kterou se má soustředit pozornost. Slova vedou představivost ducha k dotyčné epizodě nebo momentu Kristova života."
  5. Nehrát si na soustředěného duchovního borce. Jan Pavel II. upozorňuje na "chvályhodný zvyk" v každém Zdrávasu za jménem Ježíš znovu opakovat tajemství, o kterém rozjímáme. Přitom jméno Ježíš má být podle papeže středem celé modlitby.
  6. Pořád tak moc nepočítat. Moc nezáleží na tom, jestli se modlíme desátek, devátek nebo třeba dvanáctek. Důležité je rozjímaní o Ježíšově životě. Tolik z myšlenek M. Kvapilíka.

Společenství živého růžence
Společenství se neschází, je propojeno rozpisem desátků na celý rok.

"Živý růženec" je zvláštní způsob modlitby růžence: 20 desátků je rozděleno mezi 20 osob. Každý člen zastupuje duchovně jedno tajemství, modlí se denně svůj desátek a tím je uskutečňována modlitba celého růžence.

Ten, kdo se modlí 1. desátek, modlí se celý začátek, tj. Věřím v Boha, Otčenáš, 3x Zdrávas Maria.

A ten, kdo se modlí poslední, dodává: Zdrávas Královno, závěrečnou modlitbu a na úmysl Svatého Otce.

Nemá-li někdo čas, či možnost modlit se desátek na kolenou před obrazem nebo sochou Panny Marie, může se ho pomodlit během práce, na cestě, v autě apod.

Kdo se modlí celý růženec, není nutné přidávat desátek navíc, ale rozjímat o tajemství, které je mu přiděleno.

Modlitbou svatého růžence máme myslet na rodiny, mír ve světě, na naši farnost a zvláště na naše blízké zesnulé, kteří nás předešli na věčnost.

Snad také proto, že všichni máme jistotu, že zemřeme i my ... a že jsme všichni povoláni ke svatosti!

Každý měsíc je za živé i zemřelé členy Živého růžence sloužena mše svatá.

Pokud byste měli zájem zapojit se do modlitby živého růžence, napište na pohlova@dieceze.cz.